Jak je to tu s jídlem v porovnání s domovem? Začnu u jídla v obchodech, teda vlastně u potravin. Bohužel se to s tím, co je dostupné v Čechách, nedá vůbec porovnávat. V supermarketech se tady dá sehnat víceméně úplně všechno, výběr je neskutečný. Dřív bych nevěřil, kolik druhů toastového chleba může vlastně existovat, a že to zabere jeden dlouhý regál v obchodě. A tak je to skoro se vším. Občas, hlavně ze začátku, je to možná i trochu matoucí. Než člověk zjistí, co nakupovat, tak stojí mezi regály a říká si, co vlastně by si měl vybrat. Chce to chvíli čas, zkoušet, párkrát se netrefit, ale nakonec se i tady dá najet na rutinu, jako v obchodech u nás. Druhá věc je kvalita potravin. Naprosto fantastická. Ovoce, zelenina, maso, všechno čerstvé… Na druhou stranu jsou tu potraviny dost drahé, od oka bych řekl, že je tu zhruba 3x dráž než u nás. Chudší lidi to pak nemají úplně jednoduché a spousta z nich pak musí nakupovat ten typický americký “junk” – umělé mražené věci, hotovky do mikrovlnky a tak. Čím dál víc lidí ale dbá na to, co jí a co kupujue, hodně tu frčí organic (u nás bio) věci, lokální výrobky a tak.
Tím, jak je Amerika taková namixovaná, se tady dají sehnat ingredience pro asi všechny světové kuchyně. Mexická, indická, asijská, italská, ale taky německá, kosher, thajská, to všechno v běžném obchodě. V menších specializovaných se dá pak sehnat asi úplně všechno. My tu máme třeba Poláky, u kterých nakupujeme nám blízké věci, jako naší horčici, uzeniny, paštiky, nakládané okurky, mouku a tak. A podobně specializované obchody tady najde asi skoro každá národnost, nejvíc je asi asijských a italských…
Stejně jako s obchody je to i s restauracemi. Jen zhruba v patnáctiminutové dochozí vzdálenosti máme (někdy i několik) asijské, mexické, indické, americké restaurace, pizzu, čínu a já nevím, co všechno ještě. Ta různorodost je fakt zajímavá, a to je ještě Pittsburgh takové menší a “konzervativnější” město. V těch úplně největších najdete restaurace asi od každé světové kuchyně. Mimochodem se nám teď snad blýská na lepší časy a mohli bychom se v Pittsburghu dočkat i české restaurace (a hlavně českého piva!).
Jak vypadá taková typická americká restaurace? Základ je burger, logicky, a většinou pak mají křídla, žebra, sendviče, saláty, občas pizzu… V drtivé většině dostáváte automaticky zadarmo vodu (samozřejmě se spoustou ledu), a neomezeném doplňování nealko nápojů už jsem tu taky psal. Legrační, a pro Evropany trochu matoucí, bývá objednávání jídla s řadou otázek ze strany obsluhy, kdy to spíš vypadá na takový čtvrthodinový dialog. Když si člověk objednává třeba burger, tak většinou musí říct, co na něj vlastně chce, v jaké housce ho chce, jakou omáčku, jak ho chce udělaný, jaké hranolky chce jako přílohu… Někdy jsou všechny ty dotazy fakt sranda. Během jídla se pak obsluha několikrát chodí ptát, jestli je všechno v pohodě. Vždycky v době, kdy má host plnou pusu. Podle mě se tak baví na hostův účet a mají na to s kolegy nějaký tajný plán nebo sázky.
Pro mě taky bylo zajímavé, kolik typických věcí jsem neznal, a moje dotazy místy až vykolejovaly obsluhu. Ranch dresing, taková americká bylinková tatarka. Když jsem se ptal, co to vlastně je, nebyli mi schopní odpovědět, ranch je prostě ranch. Když jsem si poprvé objednával Philly cheese steak, čekal jsem steak a dostal bagetu s trhaným masem. Co je to hoagie vlastně doteď pořádně nevím, a někdy tu bývám zmatenej i v obyčejný zmrzlinárně.
Lidi se často ptají, co je typický pittsburghský jídlo. Je toho víc. Nejznámější jsou asi Primanti’s sendviče, kdy vám přímo do sendviče nacpou i coleslaw a hranolky. Prý to tak bylo dříve běžné kvůli řidičům náklaďáku, aby si na cestách mohli dopřát takhle všechno… No, není to moc dobré. Pak jsou některé takové místní zvyklosti, jakože vám na salát dají hranolky. Pittsburgh salad prý musí chutnat tak, abyste zapomněli, že jíte zdravě. A pak jsou tu kvůli dřívějšímu velkému počtu východoevropanů hrozně známé a populární pirohy.
Nakonec, ten výběr všeho možného tady je super, ale po určité době by si člověk dal prostě svíčkovou nebo guláš se šesti…